V roce 2022 jsme oslavili 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. K této významné události Mendelovo muzeum spolu s Augustiniánským opatstvím připravilo v Mendelově refektáři výstavu obrazů brněnského výtvarníka, grafika a výtvarného teoretika Karla Rechlíka.

Mezi inspiračními podněty pro obrazy lze najít Mendelův popis tornáda, jeho pozorování skvrn na Slunci, nebo i dnešní pohled do nitra buňky. Pohnutky ke své nevšední a jistě lákavé tvorbě však Karel Rechlík vysvětluje podrobněji:

Osobnost Gregora Johanna Mendela a jeho vědecká práce uchvacuje dodnes nejen odborníky v oboru genetiky. Mendelovo zkoumání přírody, jejího řádu, nekonečné rozmanitosti a zároveň nepřetržitého vnitřního pohybu bylo také výrazem Mendelova vztahu ke Stvoření a k tajemství jeho původu.

Zážitek nádhery světa, živé i neživé přírody a jejích hlubokých vnitřních souvislostí snad každého citlivého člověka přivádí nejen k racionálnímu a vědeckému poznávání, ale i k meditaci nebo třeba k modlitbě jako projevu úcty. Jistě tomu tak bylo u teologicky vzdělaného muže a řeholníka augustiniánského řádu, k jehož poslání patří hloubavé hledání Boha.

Jednou z nejstarších forem vyjádření lidského postoje ke světu, který člověka přesahuje, je také obraz. Obrazné – a obrazové – myšlení vždy dokládalo údiv nad fascinujícími podobami přírody, jež neustále překračuje naše očekávání.

Není rozhodující, jako formu nebo konkrétní účel mají obrazy, zastoupené v celých dějinách kultury. Mohou být bezděčným projevem pocitu nezměrnosti světa, jehož jsme součástí, stejně jako vědomým pokusem o interpretaci myšlenek, kterými se pokoušíme tento svět pochopit.

Výstava k Mendelovskému výročí 2022 nabídla svébytné tvůrčí přístupy v oblasti současné výtvarné tvorby. Fantaskní rostliny a tvorové zastupují současně vnější přírodu i vnitřní svět, zrcadlí duši svých tvůrců. Tyto práce jsou nanejvýš osobním způsobem vyznání a svědectvím o nacházení vlastního místa ve světě. Vedle nich vznikají výtvarné práce inspirované zcela mimořádnou šíří Mendelových vědeckých témat a myšlenkových okruhů – od zkoumání principů dědičnosti až po pozorování meteorologická. Přibližují se k nim prostřednictvím obrazů spíše abstrahujících a symbolických.

Obě výtvarné interpretace se přitom setkávají v jednom: v údivu před Stvořením a v cítění společných základů přírody a našeho vnitřního života.