Skromný génius se narodil 20. července 1822 do německy mluvící rodiny v Hynčicích. Už od dětství byl velmi nadaný, proto ho z vesnické školy v rodné obci doporučili do piaristické školy v Lipníku nad Bečvou. Ve 12 letech přešel na gymnázium v Opavě. Protože rodiče nemohli syna na studiích živit, začal doučovat svoje méně nadané spolužáky.

V roce 1840 Mendel nastoupil ke studiu Filosofického ústavu v Olomouci. Součástí přihlášky byl i životopis psaný v češtině, kterou se proto musel naučit. V roce 1843 vstoupil Johann Mendel do augustiniánského řádu v klášteře na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor (Řehoř), dle tradice udávané před jménem křestním.

Vstup do kláštera znamenal pro Gregora Mendela nové možnosti vzdělávání a vědeckého bádání. Díky tehdejšímu opatu Nappovi se dostal na studia do Vídně, která byla klíčová pro pozdější pokusy s hrachem setým a dalšími rostlinami. Právě zde získal vzdělání z exaktních oborů. V rámci matematiky a fyziky se naučil staticky vyhodnocovat, plánovat experimenty a celkově si osvojil metodiku vědecké práce.

Pokusům se věnoval 9 let. Ze závěrů jeho bádání vznikly tři zákony, dnes známé jako Mendelovy zákony. V roce 1865 odpřednášel výsledky svých pokusů, ohlas na jeho práci byl však minimální. Uznání se dočkal až v roce 1900, kdy byly jeho objevy potvrzeny a Gregor Mendel získal přízvisko „otec genetiky“.

V roce 1868 Mendel stanul v čele augustiniánského opatství a na své pokusy již neměl mnoho času. Věnoval se však svým dvěma zálibám – včelaření a meteorologii. V zahradě opatství si nechal podle svého návrhu postavit včelín i s malou pracovnou a třikrát denně prováděl na několika místech v klášteře meteorologická měření, která pečlivě zaznamenával.

Gregor Johann Mendel zemřel 6. ledna 1884 a je pohřben v augustiniánské hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.