Anotace přednášek
Mendelovy dny 2026
Jak vysoko je příliš vysoko? O Daidalovi, Íkarovi a lidské touze překračovat hranice
doc. Mgr. Irena Radová, Ph.D.
Děkanka Filozofické fakulty MU
Příběh odvážných vzduchoplavců Daidala a Íkara patří k nejznámějším mýtům evropské kultury. Někteří jej chápou jako symbolické varování před lidskou pýchou a nerozvážnou touhou překročit své meze. V přednášce si však ukážeme, že to není jediná možná interpretace, jak dokládají různé výklady od antiky až po současnost. Cesta vzhůru totiž nemusí být jen symbolem nemírnosti a selhání, ale také projevem odvahy hledat nové možnosti a překonávat omezení.
Čtvrtý živel v novozákonní symbolice
doc. Jiří Mrázek, Th.D.
Katedra biblických studií Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Vzduch je živel, který nemá v Novém zákoně příliš prominentní roli (narozdíl třeba od vody), a to ani doslovně ani v symbolické rovině. V knize Skutky apoštolů se objevují pozoruhodně odborné termíny, pokud jde o počasí a vítr. Ve Zjevení Janově je ovzduší zasaženo v rámci ekologické katastrofy sedmi polnic. Nejvýraznější symbolickou rovinu má vítr v Janově evangeliu v dialogu s Nikodémem, kde symbolizuje něco, co evidentně působí, a přesto není evidentní.
G. J. Mendel a vlastnosti vzduchu v Brně
Ing. RNDr. Jaroslav Rožnovský, CSc.
meteorolog, Český hydrometeorologický ústav a Mendelova univerzita v Brně
Vzduch a jeho vlastnosti mají v našem životě nezastupitelný význam. Stav vzduchu kolem nás vyjadřují meteorologická pozorování. Díky nim můžeme hodnotit vývoj našeho podnebí, jeho změny a dopady. Ovšem ve městech je vzduchu oproti volné krajině ovlivněn zástavbou. V brněnské řadě meteorologických pozorování je část měření, která prováděl světoznámý genetik, G. J. Mendel. K dispozici máme jeho meteorologické záznamy, které prováděl jako meteorologický pozorovatel rakouské meteorologické služby. Též jsou doklady o jeho zájmu o předpovědi počasí pro zemědělce, z hlediska fyzikálního perfektně popsal výskyt smrště v Brně. Na památku G. J. Mendela je v areálu opatství udržována klimatologická stanice a její měření slouží k hodnocení městského klimatu města Brna v současnosti.
Vzduch – k čemu vůbec je?
prof. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D.
pracoviště Diagnostika a modelování plazmatu
Podíváme se do dávné historie, miliardy let zpátky, kdy vzduch kolem naší Země vznikal. A měnil se, až dosáhl dnešního složení. Odskočíme si k mikroorganismům, dinosaurům a kupodivu k metalurgii. Ukážeme si, jak je vzduch nutný pro většinu pozemských organismů. Kdo nám vzduch krade a jak dlouho nám vydrží?Filosofický koncept vzduchu jako živlu přetavíme ke zkoumání vzduchu, k rozvoji vědy, techniky i medicíny. Lze vzduch nějak měřit? Váží něco? Je vidět? A hlavně, je vůbec k něčemu kromě nudného dýchání?
Element vzduchu ve středověku a jeho zobrazování
Mgr. et Mgr. Jakub Kříž, Ph.D.
Seminář dějin umění FF MU
Jak si lidé ve středověku představovali vzduch? Čím mohl být naplněn a znečištěn, jakou měl barvu a jak se tyto představy promítaly do výtvarného umění? Pozornost bude věnována jak středověkým diagramům v rukopisech, tak rovněž znázornění vzduchu v sochařské výzdobě portálů. Připomenuta budou i pozoruhodná zobrazení legendárního „vzduchoplavce“ Alexandra Makedonského.
Kde se vzal vzduch? Vývoj atmosféry za poslední 4 mld let a její vliv na klima
prof. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr.; spolupracovali: doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. a Mgr. Tomáš Kumpan, Ph.D.
Ústav geologických věd PřF MU
Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru. Dnešní složení vzduchu je výsledkem 3,8 mld let trvajícího vývoje a interakcí mezi atmosférou, geosférou, hydrosférou, biosférou, kosmickým prostorem a v posledních stovkách let i lidskou činností. Původní atmosféra byla prakticky bez kyslíku. Ten se v atmosféře začal ve větším množství objevovat před 2,5 mld lety jako výsledek činnosti biosféry. Kyslík v atmosféře způsobil zásadní změnu ve vývoji nejen biosféry ale i hydro a geosféry. Při dosažení jeho asi 10 % koncentrace před 600 mil lety se začaly objevovat organismy s pevnou schránkou a začal vývoj biosféry, jejíž aktuální stav můžeme pozorovat. Složení atmosféry ale neovlivňuje pouze biosféru. Bez kyslíkaté atmosféry bychom neměli například ložiska železa či uranu. Náš život ovlivňuje i další plyn v atmosféře, který se v posledních letech těší zvýšenému zájmu – oxid uhličitý. Přestože je jeho koncentrace o několik řádů nižší než koncentrace kyslíku (stovky ppm neboli setiny procent), i jeho koncentrace má zásadní vliv na vývoj atmosféry a biosféry. Například na konci prvohor – paleozoika před ca 300–280 mil. lety stoupla koncentrace O₂ až k 30 % – objevil se obří hmyz a vznikalo uhlí. Koncentrace CO₂ klesla na několik málo stovek ppm – Země procházela rozsáhlou dobou ledovou. Přibližně před 294 mil. lety ale CO₂ prudce řádově vzrostlo současně s ústupem hlavního zalednění a oteplováním. A do takto složitého přírodního systému se zapojil v posledních 300 letech svojí činností člověk a zvýšil tak jeho celkovou komplexnost.
Historie kvality ovzduší od pravěku po současnost
RNDr. Ondřej Mikeš, Ph.D.
Výzkumné centrum PřF MU RECETOX
Když lovci mamutů objevili oheň, šlo nejen o technologický průlom, ale také o první antropogenní znečištění ovzduší v dějinách lidstva. Od zakouřených jeskyní přes Senekův kašel ve starověkém Římě až po smogová dramata průmyslové revoluce sleduje tato přednáška zajímavou – a často i zdraví škodlivou – historii kvality ovzduší. Ukáže, jak se měnily hlavní zdroje znečištění i naše reakce na něj: od ústavního práva na čistý vzduch v Byzanci, přes komínový zákon v Československu až po současnost.
Pohyb ve vzduchu – let
doc. RNDr. Zdeněk Bochníček
Didaktika fyziky PřF MU
Létat je odvěkou touhou lidstva. Báje o Daidalovi a Ikarovi je toho dokladem. Přesto, že lidé každodenně mohli sledovat let ptáků, byla rozšířena představa, že objekt "těžší než vzduch" letět nemůže. Může, létáme. V přednášce bude vysvětlena základní aerodynamika letu ptáků i letadel. Proč ptáci mávají křídly, proč létají ve V formaci, proč letadla dosedají skloněny přídí nahoru? To vše a mnoho jiného bude v přednášce diskutováno.
Vzduch ve vesmíru: od atmosfér (exo)planet až po všudypřítomnou plazmu
doc. RNDr. Michal Zajaček, Dr.
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Př MU
Hustá atmosféra – vzduch – se nachází nejen na Zemi, ale i na jiných tělesech Sluneční soustavy – například Jupiter má velmi hustou atmosféru složenou převážně z vodíku, ale i některé měsíce, jako je Titan u Saturnu, mají hustší atmosféru než Země s exotickým složením, v němž převládají dusík a metan. Dnes již známe i desítky až stovky exoplanet s určeným složením atmosfér, případně i jejich dynamikou. Ve vesmíru však převládá plyn, který se jeví jako neslučitelný se životem – plazma. Je a byla všudypřítomná – od akrečních disků supermasivních černých děr až po rozsáhlé oblasti intergalaktického prostoru. Hustota a složení plazmy určují, jak dobře se ochlazuje, a tím i její schopnost vytvářet struktury ve vesmíru, například hvězdy a následně planety v jejich okolí.
Vzduch kolem nás
doc. RNDr. Zdeněk Bochníček
Didaktika fyziky PřF MU
Kromě toho, že je vzduch všude kolem nás a je nezbytný pro život na Zemi, je také nesmírně zajímavý. V přednášce si ukážeme dramatické projevy tlaku vzduchu kolem nás, vysvětlíme si, proč teplota vzduchu klesá s nadmořskou výškou, uvidíme, jak vzduch láme světlo, a řadu dalších vlastností a projevů vzduchu. Všechny popsané jevy budou názorně ilustrovány efektními experimenty.