Oheň – živel, o který lidé oloupili bohy

Prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc.
Ústav geologických věd MU

Jak lidé přišli k ohni podle řeckých pověstí. Význam ohně během vývoje lidstva v pravěku. Ohniště – místo setkávání, předávání znalostí, kouzlení, výroby nástrojů, přípravy potravy. Věstonická Venuše přetrvala tisíce let díky vypálení v ohništi. Nejstarší ohniště na světě, v Evropě a v České republice. Způsoby rozdělávání ohně třením nebo pomocí kamenných křesadel, vynález zápalek.

Je oheň opravdu jeden ze základních živlů, ze kterých se skládá svět?

prof. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D.
Ústav fyziky a technologií plazmatu

Dávní filozofové si představovali svět jako složený ze čtyřech základních elementů – živlů. Jak to vidí současná fyzika? Zobecníme-li trošku pojem oheň, tak zjistíme, že se filozofové kupodivu ani moc nemýlili. Zavedeme si pojem plazma, zodpovíme si na otázku, zda je to opravdu čtvrté skupenství hmoty a podíváme se, kde všude v přírodě můžeme plazma najít. Ukážeme si také, jak se nám dařilo a daří tento nezkrotný živel ovládat a využívat k prospěchu lidstva. A na závěr si odpovíme i na titulní otázku – skládá se svět i z ohně.

Sloužím tajnému ohni 

PhD. prof. Pavel Hošek, Ph.D.

profesor filosofie a religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy

Na prahu ohně. Síla živlu v moderním českém výtvarném umění

PhDr. Aleš Filip, Ph.D.
Ústav hudební vědy MU

Planeta z ohně zrozená

Mgr. Simona Krmíčková, Ph.D.
Ústav geologických věd PřF MU

Ještě o několik miliard let dříve, než člověk poprvé objevil oheň, byl povrch celé naší planety pokrytý žhavou lávou. Ta postupně tuhla v pevné horniny, které daly vzniku kontinentům. Tím ale vývoj Země neskončil. Magma si odnepaměti hledá cestu z hlubin planety až k jejímu povrchu. A tak vznikají sopky neboli vulkány, pojmenované podle římského boha ohně a kovářství – Vulkána. Všichni si jistě dovedeme představit katastrofické scénáře, kdy proudy lávy spalují vše živé kolem sebe, devastují lidská obydlí a mračna plynů znečišťují ovzduší. Jsou ale všechny sopky nebezpečné? A jaký by byl osud naší planety, kdyby se nám podařilo sopečnou činnost zastavit? Přednáška přiblíží posluchačům fascinující svět sopek – nejen jejich ničivost, ale také jejich významnou a nenahraditelnou roli v přírodě.

Role ohně v přírodních ekosystémech a jejich ochraně

Mgr.Jan Roleček, Ph.D., Mgr. Přemysl Bobek, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie SCI MU

Po desetiletích, kdy byl oheň vnímán především jako škodlivý živel a nepřítel přírody, se postupně vrací porozumění jeho přirozené roli v ekosystémech. Oheň je nejen konzumentem biomasy, ale i nenahraditelným zdrojem disturbancí, které podporují dynamiku a druhovou rozmanitost — především ve stepních trávnících a světlých nížinných lesích, ale i jinde. Přednáška se zaměří na ekologický význam ohně, historické souvislosti i současné výzvy a příležitosti spojené s jeho řízeným využitím v ochraně přírody.

Co hoří v laboratořích pro výzkum plazmových nanotechnologií a bio-aplikací aneb jak v mžiku zapálit atmosférické plazma!

RNDr. Zlata Kelar Tučeková, Ph.D.
Ústav fyziky a technologií plazmatu PřF MU

Přijďte se podívat na prezentaci, která změní váš pohled na hoření nejen ohně... ale také výbojů! Přemýšleli jste někdy, co mají společného blesky, slunce a polární záře? Všechny jsou tvořeny plazmatem, čtvrtým a nejrozšířenějším skupenstvím hmoty ve vesmíru. Co kdybychom vám řekli, že jsme tuto kosmickou sílu využili přímo zde na Zemi způsobem, který je bezpečný, čistý a vhodný pro aplikaci v nespočtu průmyslových odvětví?

Zveme vás na poutavou prezentaci, kde vám odhalíme neuvěřitelný svět plazmových technologií. Prostřednictvím demonstrací a videí budete na vlastní oči svědky toho, jak vyvíjíme a používáme naše unikátní zdroje plazmatu za atmosférického tlaku, které generují plazma tak „studené“, že dokáže šetrně ošetřit i ty nejjemnější materiály. A mezi nimi i ty biologické, jako je hrášek!  Od produktů, které používáte denně, až po high-tech průmysly zítřka, aplikace plazmových technologií se neustále rozšiřují do nových a vzrušujících oblastí.

Zjistěte, jak

*Hoří výkonné plazma s výbojem blízkým pokojové teplotě

*Rozšiřujeme průmyslové aplikace plazmatu s využitím atmosférických výbojů

*Plazmatem nahrazujeme agresivní chemikálie a energeticky náročné zaužívané procesy

*Hledáme nové možnosti bio-aplikací plazmatu v zemědělství a medicíně

Tato prezentace je ideální pro každého se zvědavou myslí, od studentů a mladých inovátorů až po ty, kteří se zajímají o budoucnost udržitelných technologií...

Erased by fire, revealed by science: what burnt human bones tell us about our past

Kevin Salesse, Ph.D.

Cremation is far more than the simple act of reducing a body to ashes. It is a complex mortuary practice involving a series of actions by the living before, during, and after the burning of the dead. Contrary to popular belief, the remains left behind are not ashes, but bones – bones profoundly transformed by fire. These transformations make it particularly challenging to apply conventional methods of biological anthropology to identify the deceased or reconstruct their life histories. However, the past decade has seen major breakthroughs through the integration of hard sciences, including vibrational spectroscopy, mass spectrometry, and isotope analysis. These tools have allowed us to better characterize the alterations caused by fire and the factors that control them. As a result, it is now possible to retrieve valuable information from burnt human remains, shedding light on ancient mobility patterns, cremation practices, and, to a lesser extent, aspects of diet. This talk will explore how fire, once thought to erase the biological identity of the deceased, can through science reveal unexpected traces of the lives and funerary practices of past populations.