Mendel, planeta Země a zbytek vesmíru

Mgr. Jiří Dušek, PhD.

Ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na pár příkladech si ukážeme, jak se změnil pohled na planetu Zemi (a zbytek vesmíru) od doby Gregora Johanna Mendela. Víme toho o světě kolem nás skutečně víc než on?

České výzkumy okrajové části Antarktidy v okolí stanice J. G. Mendela

doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.

Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU

Čeští vědci již více než dvě desetiletí zkoumají okrajovou část Antarktidy v oblasti souostroví Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. K tomu jim slouží Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově James Rosse, kterou vlastní a provozuje Masarykova univerzita. Přijďte si poslechnout, jak čeští vědci na nejvzdálenější kontinent planety Země jezdí, co zde dělají, jak vypadá největší odledněná plocha v oblasti Antarktického poloostrova a jak se za poslední dvě dekády změnila.

Když se země otřásá

Prof. Dr. Christian Hanus

Výzkumná laboratoř Udržitelné kulturní dědictví, Danube University Krems

Země je základním předpokladem pro zemědělství, chov dobytka a stavby. Na jejím základě vznikají pěstované potraviny, tradice, kultura, sídelní oblasti a kulturní krajina. Co se však stane, když se tato země otřese a způsobí masivní destrukci? Jak se hojí rány? Takovou událost ilustruje případová studie ze střední Itálie.
Přednáška proběhne v českém jazyce.

Jsme to, co jíme: o plodech země z doby našich dávných předků

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.

Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU

Jídlo a stravovací návyky tvořily v minulosti základní prvek při definování jednotlivých kulturních a sociálních skupin. Příprava a konzumace jídla byla a je kulturně podmíněná a hluboce zakořeněná ve skupinové identitě. Moderní archeologie a s ní spolupracující přírodovědné obory zkoumají dávné způsoby obhospodařování půdy či pěstování plodin a chovu dobytka, aby pochopily nejen vývoj pravěkého a časně historického zemědělství, ale i subsistenční potřeby předmoderních společností, které v mnoha ohledech ovlivňují a utváří stravovací zvyklosti, zemědělské postupy či nakládání s půdou i dnes.

Odkrývání minulosti: Od mýtů k radiometrii – Jak stará je planeta Země?

Mgr. Jan Dobeš

Ústav chemie

„Jak dlouho jsme tady my a jak dlouho je tady naše planeta?“ – to jsou otázky, které si lidé kladli již od starověku. Nalezli na ně však správnou odpověď? A kdo byl v historii nejblíže aktuálnímu stáří Země?

Badatelé a významné osobnosti na poli vědy přišli v průběhu staletí s několika myšlenkami, avšak zlomovým bodem byl až objev radioaktivity a její využití pro určování stáří hornin a minerálů. Pojďme se tedy podívat na to, jak se vyvíjely metody pro určování stáří Země od starověku až po současně využívané modely a techniky.

Geologické detektivky: Jak hmotnostní spektrometrie odhaluje tajemství Země

Mgr. Markéta Holá, Ph.D.

Ústav chemie

Geologové využívají řadu analytických technik k odhalení různých příběhů planety Země. Jakým způsobem získávají potřebné vzorky? Proč je zajímá jejich chemické složení? A jak hmotnostní spektrometrie pomáhá porozumět historii Země, nalézt zdroje nerostných surovin či studovat vesmír?
Přednáška vysvětlí základy hmotnostní spektrometrie – od stavby atomu až po její využití v geologii. Zaměří se na metody určování prvkového složení vzorků, zobrazování prvků a stanovení izotopových poměrů používaných k datování.

Pravda o podzemí: naše představy vs. skutečné jeskyně

Mgr. Pavel Pracný, Ph.D.

Ústav geologických věd

Jeskyně od nepaměti provokují lidskou představivost. Jako místa skrytých pokladů a doupata příšer, obydlí pravěkých lovců nebo světy podzemních jezer a řek z dobrodružných příběhů. Jak ale vypadají jeskynní systémy doopravdy? V čem jsou běžné představy o jejich podobě zkreslené? Jak vznikají rozsáhlá bludiště chodeb a síní? A můžou mít jeskyně praktický význam i pro moderního člověka? Přednáška si klade za cíl v několika odpovědích vrhnout světlo na opravdovou podobu jeskynních systémů.

Živá půda – Půda pro život

prof. Jakub Hofman, Ph.D.

Půdní environmentální chemie a toxikologie

Co myslíte, je půda živá? Půda představuje klíčový prvek suchozemských ekosystémů a plní zásadní ekosystémové funkce. Mezi nejdůležitější patří skutečnost, že bez půdy nejsme schopni produkovat jídlo a krmivo. I přes její zásadní význam však bývá ochrana půdy často podceňována. Dnes čelí půdy na celém světě rozsáhlé degradaci a ubývají znepokojivým tempem. Tato přednáška objasní, proč je půda tak důležitá pro ekosystémy i pro lidskou společnost, jaké klíčové procesy v ní probíhají a jak úzce souvisí s produkcí potravin. Zároveň budou rozebrány hlavní typy degradace půdy, přičemž se zaměříme především na degradace spojené s kontaminací. Chováme se k půdě správně? A co můžeme udělat pro její lepší ochranu?

Recyklovaný orchestr

Dokumentární film Paraguay / Norsko / Brazílie / USA, 2015, 84 min.
Režie: Brad Allgood, Graham Townsley, Juliana Penaranda-Loftus

Dokument vypráví o paraguayské hudební skupině Recycled Orchestra of Cateura (Recyklovaný orchestr z Cateury) tvořené dětmi, které žijí v sousedství jedné z největších jihoamerických skládek. Tento prazvláštní orchestr hraje na nástroje zhotovené výhradně z odpadu. Když se jejich příběh stane internetovým hitem, orchestr přes noc získá celosvětovou pozornost. Pod vedením hudebního vedoucího se děti musí vypořádat s novým světem stadionů a vyprodaných koncertů. Poté co jejich městečko postihne přírodní katastrofa, orchestr pro jeho obyvatele představuje zdroj naděje. Snímek je svědectvím o transformační síle hudby a nezdolnosti lidského ducha. (Ekofilm)