Mendel, planeta Země a zbytek vesmíru

Mgr. Jiří Dušek, PhD.

Ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na pár příkladech si ukážeme, jak se změnil pohled na planetu Zemi (a zbytek vesmíru) od doby Gregora Johanna Mendela. Víme toho o světě kolem nás skutečně víc než on?

České výzkumy okrajové části Antarktidy v okolí stanice J. G. Mendela

doc. Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.

Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU

Čeští vědci již více než dvě desetiletí zkoumají okrajovou část Antarktidy v oblasti souostroví Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. K tomu jim slouží Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově James Rosse, kterou vlastní a provozuje Masarykova univerzita. Přijďte si poslechnout, jak čeští vědci na nejvzdálenější kontinent planety Země jezdí, co zde dělají, jak vypadá největší odledněná plocha v oblasti Antarktického poloostrova a jak se za poslední dvě dekády změnila.

Připravujeme

Prof. Christian Hanus

Jsme to, co jíme: o plodech země z doby našich dávných předků

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.

Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU

Jídlo a stravovací návyky tvořily v minulosti základní prvek při definování jednotlivých kulturních a sociálních skupin. Příprava a konzumace jídla byla a je kulturně podmíněná a hluboce zakořeněná ve skupinové identitě. Moderní archeologie a s ní spolupracující přírodovědné obory zkoumají dávné způsoby obhospodařování půdy či pěstování plodin a chovu dobytka, aby pochopily nejen vývoj pravěkého a časně historického zemědělství, ale i subsistenční potřeby předmoderních společností, které v mnoha ohledech ovlivňují a utváří stravovací zvyklosti, zemědělské postupy či nakládání s půdou i dnes.

Odkrývání minulosti: Od mýtů k radiometrii – Jak stará je planeta Země?

Jan Dobeš

Student, Ústav chemie

Přes historii metod určování stáří Země po dnešní techniky datování.

Svět v různých obrazech a následky nejen pro Zemi

Mgr. Markéta Procházková, PhD.

Ústav chemie

Přednáška se zaměří na aktuální globální problémy, jako jsou klimatické změny, znečištění, stav životního prostředí a současný životní styl, a jejich dopady na zdraví obyvatel. Na základě globálních map a statistik WHO bude ilustrován rostoucí výskyt zdravotních obtíží, zejména neurodegenerativních onemocnění. V závěru přednášky budou představeny mezinárodní projekty, do kterých je aktivně zapojena Masarykova univerzita – Horizont Europe (ADDIT-CE), zaměřený na Alzheimerovu chorobu, a JPND, zaměřený na Parkinsonovu chorobu.

Geologické detektivky: Jak hmotnostní spektrometrie odhaluje tajemství Země

Mgr. Markéta Holá, Ph.D.

Ústav chemie

Od stavby atomu, po využití hmotnostní spektrometrie v geologii. Přednáška se zaměří na chemické složení, zobrazování prvků a datování.

Pravda o podzemí: naše představy vs. skutečné jeskyně

Mgr. Pavel Pracný, Ph.D.

Ústav geologických věd

Jeskyně od nepaměti provokují lidskou představivost. Jako místa skrytých pokladů a doupata příšer, obydlí pravěkých lovců nebo světy podzemních jezer a řek z dobrodružných příběhů. Jak ale vypadají jeskynní systémy doopravdy? V čem jsou běžné představy o jejich podobě zkreslené? Jak vznikají rozsáhlá bludiště chodeb a síní? A můžou mít jeskyně praktický význam i pro moderního člověka? Přednáška si klade za cíl v několika odpovědích vrhnout světlo na opravdovou podobu jeskynních systémů.

Živá půda – Půda pro život

prof. Jakub Hofman, Ph.D.

Půdní environmentální chemie a toxikologie

Co myslíte, je půda živá? Půda představuje klíčový prvek suchozemských ekosystémů a plní zásadní ekosystémové funkce. Mezi nejdůležitější patří skutečnost, že bez půdy nejsme schopni produkovat jídlo a krmivo. I přes její zásadní význam však bývá ochrana půdy často podceňována. Dnes čelí půdy na celém světě rozsáhlé degradaci a ubývají znepokojivým tempem. Tato přednáška objasní, proč je půda tak důležitá pro ekosystémy i pro lidskou společnost, jaké klíčové procesy v ní probíhají a jak úzce souvisí s produkcí potravin. Zároveň budou rozebrány hlavní typy degradace půdy, přičemž se zaměříme především na degradace spojené s kontaminací. Chováme se k půdě správně? A co můžeme udělat pro její lepší ochranu?